Problém: Podle údajů OSN končí na celém světě v popelnicích ročně víc než miliarda tun jídla – tedy asi třetina všech vyrobených potravin. V Evropské unii to je zhruba 89 milionů tun (z toho v ČR 700 tisíc tun – každý Čech tedy ročně promrhá až 70 kg potravin). Zhruba 42 % vyhozeného jídla připadá podle Evropské komise na domácnosti; průměrnou rodinu s dětmi stojí toto plýtvání zhruba 21 tisíc korun ročně. Zbytek likvidují restaurace, jídelny, prodejny i sami výrobci.

Dopady: Vyhazování jídla má velmi škodlivý dopad na stav světového klimatu. Zemědělství si vzhledem ke svým nárokům na energii, hnojivo a půdu připisuje na účet více než třetinu světové produkce skleníkových plynů. Navíc s každou zahozenou potravinou se do atmosféry uvolňuje metan, skleníkový plyn, který je až 25násobně účinnější ve zvyšování teploty zemské atmosféry než oxid uhličitý. Dochází tak k oteplování klimatu, jehož následky nejcitelněji pociťují obyvatelé rozvojových zemí.

Je čas na změnu: Nakupujte jídlo s rozmyslem a pouze tolik, kolik potřebujete. Nezaměňujte „datum spotřeby” a  „datum minimální trvanlivosti”. Datum spotřeby je doba, do které je potravina zaručeně zdravotně nezávadná, po jeho uplynutí je neprodejná. Po vypršení lhůty minimální trvanlivosti je potravina zdravotně nezávadná a poživatelná, ale její jakost se může změnit (u některých potravin i k lepšímu). Zeleninu i ovoce se snažte kupovat lokální a sezónní – ve svém přirozeném období má delší trvanlivost. Navíc ušetříte, podpoříte tuzemské zemědělce a předejdete zbytečným ztrátám a spotřebě energií, ke kterým dochází při dovozu potravin z velkých vzdáleností.